Technika rámování a framingu událostí i informací

Framing, rámování – témat a událostí se stalo velice populární teorií v době masových médií. Framing tedy orámování určité reality obvykle médiem je vlastně interpretace dané reality.

Framing, rámování událostí a informací

O framingu se nejvíce hovoří ve vztahu k médiím, jelikož mají patrně nejvyšší význam, avšak rámovat může téměř kdokoliv a cokoliv od velkých organizací přes politické lídry až po obyčejné jedince například v hospůdce u piva.

Rámovat si mohou události jednotlivci samy ve vlastní hlavě na základě již získaných informací, avšak většina jednotlivců je v dnešní době ovlivněna rámováním médií. Většinová populace i média interpretují rok 1989 jako návrat ke svobodě, kdežto KSČM i jejich noviny interpretují a rámují tento rok jako krok špatným směrem. Oba tyto tábory rámují událost na základě odlišných přesvědčení a vyzdvihují odlišné argumenty, avšak stále myslí pod tímto letopočtem tu samou událost.

S rámováním do značné míry pracuje sociologie i studia médií a ukazují rámování jako schéma interpretace určitých událostí. Budování hlavního rámce události probíhá skrze různá orámování různými médii. Rozhodujícím faktorem pro vítězný rámec je jeho poutavost, kompatibilita s kulturními normami a finanční tlaky pozadí.

Rámování historie i pravdy

Historii si mnoho lidí představuje jako jasná historická data s jasnou vypovídající hodnotou, což je však poměrně zkreslený pohled. V určitých epochách byly historické etapy různě rámovány. Nejlépe to lze vidět na komunistickém režimu, jenž hodiny dějepisu rámoval skrze své ideologické přesvědčení. Děti ve školách byly systematicky informováni a jejich vnímání dobra a zla mělo být jasně definováno pro režim.

Typicky můžeme vyzdvihnout slavnou epochu Čech husitské revoluční hnutí, jenž bylo za vlády KSČ velice pozitivně vykreslováno jako bojovníci za tu pravou formu demokracie, budování počátků komunismu a státu blahobytu. Husité byli dobří lidé bojující za blaho všech lidí a prosazující zájmy českých zemí. Husitské revoluční hnutí se však dá rámovat také úplně odlišně.

Široký názorový proud popisuje husitské revoluční hnutí jako apokalypsu obřích rozměrů. Husité zničili většinu památek a hradů v českých zemích. Postarali se o absolutní krach ekonomiky na samé dno a ostrakizaci země okolím. Důsledky byly hospodářská zaostalost a hlavně rapidní úbytek obyvatel. Husité i jejich nepřátelé páchali vyvražďování a v důsledku s morovými ránami a hladomorem způsobeným rozvratem hospodářství došlo k úbytku jedné třetiny obyvatel českých zemí v této době.

Ani jedno interpretování a rámování této epochy není smyšlené, avšak v každém z těchto framingů dochází k selekci jedněch faktů a vyzdvihování faktů opačných. Pokud člověk slyší jen jeden úhel pohledu a rámování, tak mu může lehce dát za pravdu. Všeobecné rámování může fungovat také například v rámci ideologií, které vykreslují stejné situace odlišným pohledem. Obecně více proti framingu jsou odolní lidé s širokým přehledem a logickým uvažováním, avšak vymanit se z tohoto fenoménu jistě nejde.