Welfare state neboli stát blahobytu

Welfare state neboli stát blahobytu

Welfare state je do českého jazyky nejčastěji překládán jako stát blahobytu nebo sociální stát. Pojem welfare state se objevuje po druhé světové válce a jsou jím označovány země, jenž rozvíjí sociální politiku.



Ve státech blahobytu jsou rozdělovány úspěchy společnosti mezi všechny obyvatele a je zde silné pravidlo příležitostí pro všechny občany. Nejčastěji asociován se státem blahobytu je tzv. severský model, jenž reflektuje realitu sociální politiky v severských zemích po druhé světové válce.

Tyto země velice rychle zbohatly a začaly proměňovat politickou kulturu. Ve skandinávských zemích občané odvádějí vyšší daně a z těchto daní jsou následně financovány sociální služby státu. V extrémních případech není příliš rozdíl v příjmech pracujících a nepracujících občanů.


Stát blahobytu nebo sociální stát je rozvolněný pojem a může jím být označován i jiný než severský model.

Různá pojetí welfare state a státu blahobytu

1. Klasický stát blahobytu – přerozdělování prostředků státu funguje přímo. Stát má vyhrazeny
prostředky na sociální podporu a prostřednictvím jím vytvořené instituce (SSZ) poskytuje prostředky jednotlivcům. Dále stanovuje hranice pro příjem prostředků jednotlivým skupinám lidí. Rozšiřuje portfolio hájení sociálních práv. Tyto státy mají liberální společnost a využívání prostředků není ničím podmíněno. Stát předpokládá, že občané budou svědomití a nebudou systém cíleně využívat.

2. Kombinovaný stát blahobytu – stát zvýhodňuje vybrané aktéry na trhu, kteří následně hájí
politiky propagované státem tedy starost o nejchudší. Nepřímá podpora institucí (NGO’s) kombinuje tržní mechanismy s podporou.

3. Tradiční stát blahobytu – funguje v silných kolektivistických společnostech. Typicky v jihoevropských státech na platformě rodiny. Neposiluje přímo jednotlivce, ale netržně podporuje rodiny a jejich funkce.

4. Minimalistický stát blahobytu – bez přímého či nepřímého přerozdělování. Sociální práva jsou
hájena ve smyslu širšího počtu práv a stát vymáhá jejich naplňování.

5 Comments

  1. Zpětný odkaz:Marxismus, stát, základna a nadstavba - Politický slovník

  2. Zpětný odkaz:Teorie framingu neboli rámování - Politický slovník

  3. Zpětný odkaz:Sociální marketing | Politický slovník

  4. Zpětný odkaz:Sociální politika: Realizace, cíle a projevy | Politický slovník

  5. Zpětný odkaz:Intervenční politika | Politický slovník

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *