Postmoderní stát či postmoderní státnost se ve 21. století objevuje stále častěji. Co si pod těmito pojmy představit?
Postmoderní stát vs. stát moderní
Před definicí postmoderního státu je dobré představit stát moderní, z něhož vychází. Moderní státy vznikly v Evropě po rozpadu feudalismu a feudálních říší.
Nástup moderních států je nejčastěji spojován s Vestfálským mírem v roce 1648 a koncem třicetileté války. Moderní státy jsou typické vysokou mírou centralizace a dosahem do periferií země. Centrální vláda má monopol na legitimní užití násilí na celém svém území. Mohou být regiony, avšak centrum je jasné a nadřazené všem. Jasně definované teritorium je dalším jednoznačným znakem moderního státu.
V postmoderním státě již není jediným aktérem centrální vláda, ale existuje zde víceúrovňové vládnutí. Existuje více mocenských center, které mají vliv na redistribuci moci uvnitř státu. Jednotlivá mocenská centra jsou v určitých oblastech zcela autonomní. Regiony mají své výsadní pravomoci, které centrální vláda nemůže ovlivňovat. Centrální národní identita v postmoderních státech je značně oslabena díky rozvolnění kulturních hranic v mezinárodním prostoru.
Národní ekonomika postmoderních států je naprosto nesoběstačná a je součástí globální ekonomiky. Většina ekonomických procesů probíhá napříč postmoderními státy. Objevují se zde nadnárodní korporace, které mohou v určité míře svým vlivem suplovat moc státu.
Postmoderní svět
Robert Cooper reaguje na termín postmoderní stát a upravuje ho na postmoderní svět, který by měl být méně etnocentrický. Státy v postmoderním světě se k sobě chovají na základě logiky vhodnosti místo výhodnosti, jak tomu je ve světě moderním.
Postmoderní svět má celosvětový řád a pravidla, které se snaží udržovat. Například EU, NATO či OSN mají nad rámcem států udržovat stanovená pravidla. Postmoderní svět se může vyskytovat vedle světa moderního, avšak svět postmoderní se světem moderním jedná za pomoci logiky výhodnosti (aby nebyl znevýhodněn).
Vývoj není lineární a státy se nevyvíjí od moderního k postmodernímu. Postmoderní státy jsou v chování směrem ke svým občanů často spojovány s konceptem welfare state neboli státem blahobytu.