Autonomie

Autonomie – Často používaný pojem s ne vždy jasným významem. Překlad slova autonomie je samovláda nebo v některých případech samospráva, což je o poznání jasnější pojem. Autonomie se nejčasněji přisuzuje státům, územním celkům a institucím. Míra autonomie znamená vlastně míra nezávislosti na nějaké vyšší autoritě a možnost si vládnout sám. Velmi zlomovým je v otázce autonomie výběr daní a příjem plynoucí z nich. Více autonomní celky si vybírají a sami přerozdělují více prostředků než méně autonomní celky.

Autonomně chovající se jedinec nebo  stát se chová nezávisle a bez větších příkazů ostatních hráčů. Autonomní jedinec si volí své cíle nezávisle a žije do velké míry více autenticky, než jedinec s nižší mírou autonomie.

Autonomie jako sebeřízení bez nadvlády vyšší autority

Autonomie může být měřitelným ukazatelem. Často je měřena míra autonomie samosprávných krajů či regionů k samotnému státu. Některé státy mají silné postavení regionů, ale toto postavení je disproporční. Například ve Španělsku si Katalánsko vydobylo vysokou míru autonomie nad Madridem (myšleno nad Španělskem). Chudé regiony ovšem takovou míru autonomie nemají.

Například Evropská unie podporuje decentralizaci a vyšší míru autonomie samosprávným celkům v rámci členských států.

Každý stát by v MS měl být autonomní, ale je jasné, že malé státy se podřizují těm velkým. 

Autonomie a příklad Britského impéria

Autonomie je velmi důležitým pojmem u všech impérií, jelikož určuje míru decentralizace daného státu. Britské impérium vymyslelo v 19. století takzvaný status domínia, čímž vzniklo z britské kolonie celek s vyšší mírou autonomie.

Kanada, Austrálie, Nový Zéland a následně další získali relativní nezávislost ve vnitřní politice, avšak v politice zahraniční podléhali stále Britskému impériu.

Filipínský zákon o autonomii z roku 1916

Po španělsko-americké  válce v roce 1898 se Filipíny staly kolonií USA. Již v roce 1916 byl Filipínám udělen status tzv. omezené autonomie, kdy si USA podrželi jen některé kompetence. V roce 1934 dostaly Filipíny status domínia a měl probíhat desetiletý přechod k úplné autonomii.

Malé a slabé státy nejsou přes deklarovanou plnou autonomii nikdy zcela svobodné ve svém rozhodování.