Nepotismus je zvýhodňování příbuzných při obsazování funkcí, pracovních míst nebo zakázek. Rozhoduje rodinná vazba, ne to, kdo by byl nejlepší. Zvýhodněný příbuzný přitom schopný být může, problém je v tom, že se ostatní uchazeči nedostali ke stejné šanci. Slovo pochází z italského nipote, tedy synovec nebo vnuk, a to z latinského nepos. Česky se mu říká také protekce příbuzných nebo rodinkaření.
Nepotismus je přesný opak meritokracie. Ta chce místa dávat podle zásluh, nepotismus podle příjmení.
Proč nepotismus souvisí s papeži
Slovo vzniklo v prostředí katolické církve. Papežové v renesanci a raném novověku jmenovali své synovce kardinály a svěřovali jim správu církevního státu. Funkce měla dokonce vlastní jméno, kardinál synovec. Papež tak měl po boku člověka, kterému mohl věřit, a jeho rodina bohatla.
Někdy šlo i o vlastní syny, kterým se kvůli celibátu oficiálně říkalo synovci. Papež Alexandr VI. z rodu Borgiů učinil kardinálem svého syna Cesareho. Úřad kardinála synovce zrušil až v roce 1692 papež Inocenc XII. bulou Romanum decet Pontificem, která zároveň omezila majetek a úřady pro papežovy příbuzné. Úplně zvyk nezmizel, příbuzné papežů se ke kardinálskému klobouku dostávali i později, už ale bez zvláštního úřadu.
Nepotismus, klientelismus a kronyismus
Tři pojmy popisují podobný problém. Liší se tím, komu se pomáhá a co se za to čeká.
| Pojem | Koho zvýhodňuje | Co je výměnou |
|---|---|---|
| Nepotismus | příbuzné | rodinná loajalita |
| Kronyismus | přátele a známé | vzájemná podpora |
| Klientelismus | politické klienty | hlasy, peníze nebo služby |
| Politická trafika | spolustraníky a spojence | odměna za věrnost nebo odchod z funkce |
Kronyismus je anglicismus odvozený od slova crony, kumpán. Klientelismus je nejširší pojem. Popisuje síť vztahů, ve které patron, třeba politik nebo strana, rozděluje místa, dotace a zakázky a jeho klienti mu to splácejí hlasy, penězi nebo službami. Nepotismus naproti tomu protislužbu nepotřebuje, stačí, že příbuzný dostane přednost. S politickou trafikou souvisí i heslo porcování medvěda, které popisuje dělení funkcí po volbách.
Je nepotismus v Česku trestný
Samotné zaměstnání příbuzného trestným činem není. V soukromé firmě může majitel zaměstnat koho chce, i vlastní děti. Problém vzniká ve veřejné sféře, kde se hospodaří s penězi daňových poplatníků.
Některé předpisy proto přímo omezují vztahy mezi příbuznými na pracovišti. Zákon o státní službě v § 43 zakazuje, aby státní zaměstnanci, kteří jsou si osobami blízkými, byli jeden druhému přímo podřízení nebo podléhali jeho finanční či účetní kontrole. Osobou blízkou se podle občanského zákoníku rozumí příbuzný v řadě přímé, sourozenec, manžel nebo partner, případně i další osoby v obdobném vztahu. Samotné zvýhodnění příbuzného trestným činem automaticky není. Trestní odpovědnost přichází v úvahu, když úředník úmyslně poruší povinnosti své funkce, aby příbuznému opatřil neoprávněný prospěch, nebo když tím způsobí škodu na svěřeném majetku. Typicky jde o zneužití pravomoci úřední osoby nebo porušení povinnosti při správě cizího majetku.
Většina případů ale trestní hranici nepřekročí. Nepotismus pak zůstává otázkou politické kultury a odpovědnosti vůči voličům, o čemž obecněji píše heslo politická kultura.
Proč nepotismus škodí
Nejzřejmější škodou je horší výkon. Když místo dostane příbuzný místo nejlepšího uchazeče, platí to úřad nebo firma kvalitou práce. Ve veřejné správě to navíc platí všichni.
Druhou škodou je důvěra. Lidé, kteří vidí, že rozhoduje příjmení, přestávají věřit výběrovým řízením a přestávají se hlásit. Instituce se tak postupně uzavírá a z nepotismu se stává oligarchie několika rodin.
Nepo baby a nepotismus v kultuře
V posledních letech se nepotismus vrátil do běžné řeči přes slangový výraz nepo baby. Rozšířil se na sociálních sítích a v roce 2022 ho proslavila titulní strana amerického magazínu New York, která označila rok za rok dětí slavných rodičů.
Výraz míří hlavně na herce, hudebníky a modelky, jejichž rodiče jsou slavní. Neznamená, že dotyční nemají talent. Ukazuje ale, že začínali s výhodou, kterou ostatní nemají, tedy se jménem, kontakty a penězi.
Souvisí s ním i hesla aristokracii, kde se moc dědila otevřeně, a technokracii.