Volební systém

Volební systém obecně označuje způsob, jakým se ve volbách určuje obsazení jednotlivých funkcí, jež jsou voleny, na základě hlasů voličů. Zahrnuje jednak samotná pravidla, jak volič smí volit, tak způsob přidělování volených funkcí kandidátům na základě přidělených hlasů. Konkrétní volební systémy definují organizaci voleb (vyhlášení voleb, stanovení jejich data) a transformaci (sečtení a převedení hlasů) volebních výsledků na jednotlivé mandáty.

Volební systémy můžeme rozdělit dle mechanismu volební formule či proporcionality výsledku na většinové systémy (majoritní) a poměrné systémy (proporční), případně kombinaci obou (semiproporční systémy). Každý typ volebního systému má své výhody a nevýhody. Použití a definice volebního systému jsou ukotveny v rámci volebních zákonů a volebních řadů každého moderního státu.

Většinové volební systémy

Většinový systém uplatňuje mechanismus „vítěz bere vše“. V rámci volebního obvodu získává vítěz (strana nebo kandidát),
jenž dosáhl relativní/absolutní většiny všechny mandáty, které jsou obvodu přiděleny. Nejčastěji je tento systém využíván pro volby do jednohlavých orgánů (prezident, starosta), méně často poté pro volby do parlamentů.

Dvoukolový většinový systém byl zvolen také pro přímou volbu prezidenta v České republice. Většinové volební systémy dělíme na:

1. Jednokolové
   1. Nominální – platí, že nevyžadují absolutní většinu hlasů, pouze relativní většinu. Liší se počtem hlasů, charakterem kandidátů a velikostí obvodů.
      1. Systém prvního v cíli (FPTP, FPP – First-past-the-post)
      2. Simultánní hlasování (PBV – Party block vote)
   2. Ordinální – voliči při volbě určují pořadí kandidátů (udělují preference).
      1. Alternativní hlasování (AV – Alternativ vote)
      2. Doplňkové hlasování (SV – Suplementary vote)
2. Vícekolové
   1. Uzavřený dvoukolový systém
   2. Otevřený dvoukolový systém

Poměrné volební systémy

Základní myšlenka poměrného systému je, že mandáty jsou rozděleny mezi politické strany v určitém poměru. V Česku se listinný poměrný volební systém používá při volbách do Poslanecké sněmovny, krajských a obecních zastupitelstev. Pro rozdělení mandátů se obvykle využívá D’Hondtova metoda, která zvýhodňuje strany s velkým ziskem hlasů. Poměrné volební systémy mohou být:

1. Jmenné – Umožňuje volit jednotlivé kandidáty
   1. Systém jednoho přenosného hlasu (STV – Single transferable vote)
2. Listinné – Politické strany přicházejí s kandidátními listinami, nevolí se jednotlivec, ale politická strana.
   1. Listinné poměrné volební systémy (PR – Proportional reprezentation)
   2. Personalizovaný poměrný systém (MMP – Mixed nember proportional system)

Semiproporční (kombinované) systémy

Tyto systémy kombinují prvky většinového a poměrného volebního systému. Na úrovni volebního obvodu je využita většinová technika ve smyslu přidělení mandátu kandidátům s největším počtem hlasů, ale není zaručeno, že budou všechny mandáty přiděleny jedné kandidátce. Semiproporční systémy dělíme na:

1. Volič disponuje více hlasy
   1. Systém neomezeného hlasování (UV – Unlimited vote)
   2. Systém kumulovaného hlasování (CV -Cumulative vote)
   3. Systém souhlasného/nesouhlasného hlasování (Approval/disapproval vote)
   4. Bordovo hlasování (BV – Borda count)
   5. Bodové hlasování (PV – Point vote)
2. Volič disponuje pouze jedním hlasem
   1. Systém omezeného hlasování (LV -Limited vote)
   2. Systém jednoho nepřenosného hlasu (SNTV – Single non-transferable vote)