Volební preference jsou velmi používaným pojmem v médiích a politickém prostředí. Jedná se většinou o podložené odhady a průzkumy veřejného mínění, které ukazují přízeň obyvatelstva a měly by odrážet případné výsledky voleb. Volební preference a modely by měly být sestavovány podle předem dané metody a neměly by být zvnějšku ovlivněny.

Slovo preference vyjadřuje upřednostnění jednoho na úkor ostatních – tedy popisuje subjekt, který byl jedincem vybrán. Preference je nejčastěji používána ve spojení volební preference, spotřebitelská preference nebo preference používaná v sociologii.

Volební preference jako marketingový nástroj

Volební preference a průzkumy jsou výborným marketingovým nástrojem a dokáží voliče přesvědčit, že volba určitých kandidátů je lepší. Známý je efekt „propadlého hlasu“, jenž vyjadřuje strach voličů volit kandidáty nebo politické strany vyskytující se na hraně nebo pod hranou volební klauzule. Kandidáti s nízkými preferencemi jsou tedy často uzavřeni v bublině a nemohou se přes uzavírací klauzuli dostat bez vyšších finančních prostředků.

Například ve volebním systému prezidenta České republiky je velice těžké dostat se z nízkých preferenčních čísel. Někteří kandidáti zase mohou díky preferencím přijít o účast v druhém kole, protože voliči budou počítat s jejich vysokými preferencemi a tak v první volbě budou volit někoho jiného. V druhém kola pak může jejich kandidát, s nímž počítali do druhého kola chybět.

Ostře sledované volební preference před volbami

Mnoho médií i politiků berou volební preference za bernou minci, i když již tolikrát v minulosti selhaly. Každý přírůstek volebních preferencí je oslavován a každý pád tvrdě analyzován. Volební preference jsou velice pružné a ukazují momentální nastavení společnosti. Politická rozhodnutí nebo politické debaty mohou okamžitě proměnit názory nejen společnosti, ale také volebních preferencí.

Preferenční výzkumy jsou vždy brané jen ze vzorku lidí o přibližné velikosti 1200 lidí, a tak jejich přesnost nemůže být zaručena. Některé výzkumné agentury preferenční výzkumy ještě dolaďují analytiky. Většina výzkumných agentur se ohání maximální odchylkou u výzkumu preferencí o velikosti 2 % až 3 % u větších stran.

Důvěryhodné měření volebních preferencí

Ne všechny aktuální měření volebních preferencí jsou přesná. Spíše je tomu naopak. Mezi nejkvalitnější průzkumy v oblasti podpory jednotlivých politických stran je CVVM společně s Kantar TNS.

Další již méně důvěryhodná měření preferencí pochází od STEMu či Sanepu. Mnoho odborníků velice kritizuje možnou záměnu ankety a měření volebních preferencí, tak jak tomu bylo například u již zmíněné agentury Sanep.