Proletariát a proletáři jsou společenskou třídou, která nevlastní výrobní prostředky a jediné co tedy mají, je jejich práce. Za proletariát jsou považováni dělníci a neodborní zaměstnanci. Proletariát je termínem, který do obecného diskurzu přivedli Saint-Simon a Karl Marx.
Proletariát a proletáři význam postupem dějin
Toto slovo se používalo již v antickém Římě, kde se jím označovala ta nejnižší nemajetná třída. Toto slovo se objevilo s nástupem modernizace a průmyslové revoluce, kdy začala v masivním měřítku práce v manufakturách a továrnách. V reakci na to si jej vytáhl po téměř dvou tisících letech Karl Marx k tomu, aby ním pojmenoval tuto nově vzniklou společenskou třídu.
Proletariátem označoval obyvatelé, kteří zpřetrhali vazby ze svojí rodinou na venkově a začali pracovat v továrně. Tento trend zasáhl až miliony především mladších lidí nejdříve ve Velké Británii a následně v dalších vyspělých zemích Evropy. Nakonec se v omezenější míře dostal také do carského Ruska, kde se díky několika historickým náhodám stalo to, co Marx předpovídal ve vyspělých západních ekonomikách, které fungovaly a prosperovaly na práci proletariátu.
Tento proces se nazýval proletarizace zemědělců. Proletariát a dělníci žili velmi špatným životem, když pracovali v nedůstojných podmínkách okolo 16 hodin denně, ovšem nadhodnota vytvořená dělnictvem byla majetkem kapitalisty. V počátečním stavu byli dělníci jako majetek kapitalisty, který se z nich snažil vytěžit co nejvíce.
Charles Dickens, Charles Fourier, Henri de Saint-Simon i Robert Owen se věnovali vykořisťování a bídnému životu dělníků v západních zemích. Paradoxně v tehdejším Rusku nebylo mnoho teoretiků, kteří by na tento problém upozorňovali. Robert Owen se dokonce sám pokusil některé své teorie zhmotnit v praxi, když ve vlastní továrně New Lanark zajistil pro své zaměstnance přístup ke vzdělání, zdravotní péči a bydlení. Projekty Roberta Owena ale časem zkrachovaly.
Proletáři všech zemí, spojte se!
Dělníci se začali postupem času volně organizovat a tím si dokázali mírně vylepšit svoji pozici. Mnohem větším stimulem byly revoluce v roce 1848 a Komunistický manifest vydaný téhož roku. V Komunistickém manifestu vyzývá Karl Marx k propojení a organizovanosti postupu proletářských sil slavnou větou: „Proletáři všech zemí, spojte se!“
První internacionála byla vytvořena roku 1964, avšak neměla dlouhého trvání, jelikož organizovala nejen příznivce Karla Marxe ale také anarchisty.
Komunistické režimy ve východní Evropě, nevyjímaje ten na našem území, hojně využívaly právě tento slogan, který díky tomu vyšuměl a zdiskreditoval.
V České republice je známá také parafráze z velmi známého filmu Pelišky, kde křičí z okna postava, kterou ztvárnil Jiří Kodet:
Proletáři všech zemí, vyližte si prdel!
Jednak se vám vloudil překlep 1964.
Ale hlavně chybí trochu kritiky. Kritiky pojmu. Byl prakticky ztotožněn s chudákem. Ale schopnosti a vzdělání jsou osobním kapitálem, který je základem každého kapitálu. Takže úspěšný herec, manažer, obchodník, programátor může být bohatší, než většina továrníků. A to díky osobnímu kapitálu, ne vlastnictví, které je společenské, společností garantované.