Autonomní státní rada Čínské lidové republiky představila v roce 2014 koncept systému hodnocení občanů: sociální kredit. První dopady tohoto systému mohli někteří čínští občané pocítit již v roce 2018, kdy bylo na základě sociálního kreditu zabráněno asi stovce lidí vycestovat z ČLR . Hodnocení by mělo odrážet chování daného jednotlivce a ke sběru informací jsou používány vyspělé informační technologie. Občané s vysokým skóre se mohou těšit z nejrůznějších zvýhodnění, naopak lidé s nízkým skóre jsou znevýhodněni.
Pilotní režim čínského sociálního kreditu
Podle úřadů ČLR byl doposud na základě sociálního kreditu zakázán nákup letenek přibližně 17,5 milionům lidí a 5,5 milionů občanů si nemohlo zakoupit jízdenku na vlak. Jedná se skutečně o malý zlomek populace s ohledem na velikost ČLR (populace 1,4 miliardy). Systém je zatím však testován pouze v některých městech a oblastech. Naplno by se dle představitelů ČLR měl systém rozjet od roku 2020.
Sběr informací
Možnost získávat relevantní informace je základem pro fungování systému sociálního kreditu. Čínská vláda pověřila mnoho soukromých technologických společností vytvořením menších zkušebních systémů. Navíc se netají propojením komerčních databází se systémem sociálního kreditu. Data pro hodnocení tak systém může čerpat mimo jiné z největší čínské sociální sítě WeChat nebo platebního systému Alipay.
Audiovizuální data jsou získávána prostřednictvím kamerových bezpečnostních systémů. Odhadovaný počet bezpečnostních kamer na území ČLR se přitom blíží 200 milionům kusů. Úřad pověřený sběrem dat údajně v roce 2018 zaznamenal na čtrnáct milionů příkladů „nedůvěryhodného chování“.
Čínský hodnotící systém
Třebaže konkrétní algoritmus přiřazení skóre je zatím neveřejný, důvody, které vedou ke snížení skóre jsou známé. Například přestupky a chování v rozporu se zákonem – přecházení mimo přechod, jízda na černo, dopravní přestupky, neplacení daní. Dále třeba kouření v nekuřáckých zónách, zveřejňování fake news a mnoho dalšího.
Nicméně nejedná se pouze o potírání protiprávního jednání. Hodnocení zohledňuje i zda jedinec dává přednost dováženému zboží před výrobky z Číny nebo politickou aktivitu. Nakonec se „prý“ sleduje i pořizování videoher, koníčky, s kým se scházíme a obecně oblasti života, které se nějak hodnotit dají.
Důsledky nízkého sociální kreditu
Kromě dopravních omezením patří k dalším sankcím nízkého sociálního kreditu odepření možnosti vzít si úvěr či koupit byt nebo studovat na konkrétních školách. Systém nehodnotí pouze jednotlivce, ale i firmy. Těm, které neplatí daně nebo jinak porušují systém, může být například odepřena možnost vydávat firemní dluhopisy.
Dle francouzského deníku Le Figaro si čínští komunističtí funkcionáři systém pochvalují, protože díky němu 3,5 milionu firem a občanů doplatilo daně a dluhy.
Kontroverze
V porovnání s GDPR a obecně ochranou osobních údajů v Evropě jde o velký zásah do soukromí. Podle mnohých systém sociálního kreditu představuje velké nebezpečí z hlediska svobody jednotlivce. Může například dojít ke zneužívání systému, postupnému rozvrstvení společnosti do několika úrovní (kast) a případnému rozvoji korupce.
Dalším důsledkem může být sociální izolace nízce hodnocených občanů v důsledku omezování kontaktů na sociálních sítích ze strany uživatelů s lepším sociálním kreditem. Existuje také názor, že se jedná pouze o veřejné přiznání něčeho, co jiné vlády dělají „skrytě“. Systém bude mít pravděpodobně také za následek utvrzení pozice Čínské komunistické strany.