Mezinárodní ochrana: azyl a doplňková ochrana

Mezinárodní ochrana je zastřešujícím pojmem pro azyl a doplňkovou ochranu. Jde o ochranu, která může být poskytnuta cizincům pobývajícím na území České republiky, kteří se nemohou vrátit do své země. A to z důvodů přesně uvedených v zákonu o azylu.

Rozdíl mezi azylem a doplňkovou ochranou

Hlavní rozdíl mezi těmito dvěma druhy mezinárodní ochrany je v délce trvání. Zatímco azyl se uděluje na neurčito, zpravidla do doby, než nebezpečí pomine, doplňková ochrana trvá jeden až dva roky. Také důvody pro udělení ochrany se u obou druhů liší. Azylantům je obecně poskytována větší podpora, zejména v podobě integračních bytů, na které osoby s doplňkovou ochranou nemají nárok.

Důvody pro udělení azylu a doplňkové ochrany

Česko poskytuje azyl z důvodu pronásledování, za účelem sloučení rodiny a humanitární azyl, který je ovšem velmi vzácný. Uděluje se v případě, že cizinec nesplňuje podmínky k získání prvních dvou typů azylu, ale hrozila by mu vážná újma. Mohlo by jít například o vážně nemocného člověka, kterému by v jeho domovské zemi nemohla být poskytnuta adekvátní léčba. Oficiální stanovisko Ministerstva vnitra k otázce udělení azylu je následující:

„Pokud žadatel neprokáže, že v zemi své státní příslušnosti mu hrozí pronásledování pro jeho politické přesvědčení, rasu, národnost, náboženství či příslušnost ke konkrétní sociální skupině. Nebo pokud neprokáže, že mu tam hrozí vážná újma v podobě trestu smrti, mučení či nelidského zacházení nebo násilí v důsledku válečného konfliktu, pak mu bude vydáno negativní rozhodnutí.“

Doplňková ochrana je nižší forma ochrany a na rozdíl od azylu nevyžaduje individuální ohrožení. Uděluje se i z důvodu obecného ohrožení například ozbrojeným konfliktem. Po vypršení doby, na kterou je udělena, je zapotřebí zažádat o její obnovení. Vždy je přezkoumáno, jestli nebezpečná situace v zemi původu přetrvává a prodloužení ochrany je nezbytné.

Ministerstvo vnitra sice uvádí, že vyhověno bývá zhruba jedné třetině všech žádostí o mezinárodní ochranu, ale podle jeho statistiky z loňského roku z celkového počtu 1742 rozhodnutí bylo pouze 164 pozitivních . Rozhodnutí o udělení mezinárodní ochrany je v podstatě posouzení situace cizince a rozlišení mezi uprchlíkem a migrantem.