Volební průzkum preferencí nebo také předvolební průzkum je specifickým typem výzkumu veřejného mínění, kde jsou v jednoduchosti zjišťovány preference voličů v určitém čase. Zásadním a hlavním výstupem volebního průzkumu preferencí je graf, který zobrazuje sílu jednotlivých politických stran či kandidátů v procentech.
Co je to volební průzkum a proč se dělá?
Volební průzkum je výzkumem veřejného mínění na určitém vzorku obyvatel, který se zobecňuje na chování celé populace. Průzkumy veřejného mínění z politické oblasti jsou možná nejvíce akcentovány veřejnou sférou.
Volební průzkumy mají trojí vliv na následné volební chování občanů:
- Působí na voliče v první rovině skrze své zveřejnění v médiích (internet, televize, noviny a rádio).
- Také značně ovlivňují chování samotných stran, které podle volebních modelů přizpůsobují svoji předvolební kampaň a strategii.
- V neposlední řadě ovlivňují média, která dávají následně prostor stranám s dobrým výsledkem v průzkumu preferencí. I když se průzkum preferencí může plést, tak se média podle volebních preferencí řídí.
Jak se dělají volební průzkumy preferencí?
- Nejdříve se sestavuje výběrový korpus tazatelů. Většina volebních průzkumů v České republice pracuje se zhruba jedním tisícem tazatelů.
- Následně se stanovuje metoda, kterou se budou sbírat data a také otázky. Otázky by měly být vždy řádně prověřeny a otestovány, aby nebyly zavádějící.
- Následně jsou stanoveny ukazatele k vyhodnocení průzkumu.
Velice sledované jsou preference politických stran a to nejvíce před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky. Výsledky průzkumů značně ovlivňují následný úspěch jednotlivých stran.
V České republice dělají předvolební průzkumy preferencí různé agentury a ústavy s různou reputací a prestiží. Mediálně nejznámější jsou průzkumy od CVVM, Medianu, Kantaru TNS (Trendy Česka pro Českou televizi), Sanep (průzkumy pro TV Nova) či STEM.
Příklad volebního průzkumu od CVVM
CVVM používá jako výzkumný nástroj standardizovaný dotazník. Například Sanep využívá méně uznávanou formu internetového dotazování. Výběr respondentů jde podle předem jasného kvótního výběru, aby byly všechny vrstvy obyvatelstva adekvátně poměrově zastoupeny.
Metoda sběru dat u CVVM je za pomoci osobního rozhovoru s respondentem a využívá se kombinace metod PAPI a CAPI. Počet dotazovaných je přes tisíc a tazatelů zhruba čtyřikrát méně ( něco kolem 250).