Federace je složený stát, který tvoří členské celky s vlastní státní mocí. Mohou se jmenovat státy, země, republiky, kantony nebo provincie, vždy ale mají vlastní zákonodárný sbor, vládu a pravomoci, které jim ústava zaručuje. Moc je rozdělená mezi dvě úrovně, celostátní a členskou, a ústřední vláda ji nemůže jednostranně přerozdělit. Slovo pochází z latinského foedus, smlouva.
Opakem federace je unitární stát. Ten může mít silnou regionální samosprávu, svrchovanost ale drží stát jako celek a regiony nemají postavení členských států. Na druhém konci stojí konfederace, volný svazek samostatných států.
Federace mívají parlament se dvěma komorami. Jedna zastupuje obyvatele celé země, druhá členské celky, jako americký Senát nebo německá Spolková rada, Bundesrat. Malý člen tak má hlas, který nezávisí jen na počtu jeho obyvatel.
Jaký je rozdíl mezi federací a konfederací?
Federace je jeden stát, konfederace je spolek států. Federace stojí na ústavě a v oblastech, které jí ústava svěřuje, platí její zákony přímo pro každého občana. Konfederace vzniká mezinárodní smlouvou, její rozhodnutí zavazují členské státy a teprve ty je převádějí na své obyvatele.
| Federace | Konfederace | Unitární stát | |
|---|---|---|---|
| Právní základ | ústava | mezinárodní smlouva | ústava |
| Kdo je svrchovaný | federace jako celek | každý členský stát | stát jako celek |
| Občanství | federální, často i členského státu | jen členských států | jedno |
| Vystoupení člena | ústava ho obvykle nepřipouští | bývá možné | regiony nejsou členové |
| Příklad | Německo, USA, ČSSR po roce 1969 | Srbsko a Černá Hora 2003 až 2006 | Česko, Francie |
Řada historických konfederací přerostla ve federaci, jiné se rozpadly. Spojené státy začínaly jako konfederace podle Článků konfederace, které Kongres přijal 15. listopadu 1777 a státy ratifikovaly 1. března 1781.
Ústřední vláda neměla právo vybírat daně a nedokázala urovnat spory mezi státy o území ani obchod, takže James Madison a George Washington se podle Národního archivu USA obávali, že je mladý stát na pokraji rozpadu. Proto ji v roce 1789 nahradila dodnes platná ústava a z konfederace se stala federace. Jak americký svazek vznikal, popisuje heslo vyhlášení nezávislosti USA.
Krátkou konfederací byl i Státní svazek Srbska a Černé Hory. Vznikl 4. února 2003 z Jugoslávie a skončil v červnu 2006, když se v referendu 55,5 % voličů Černé Hory vyslovilo pro samostatnost. Evropská unie předem stanovila, že výsledek uzná při souhlasu aspoň 55 % hlasujících, takže rozhodlo půl procentního bodu.
Které státy jsou federace?
Přes 30 států světa má podle běžných přehledů federativní uspořádání, u některých zemí se ale zařazení liší. Patří k nim největší země světa podle rozlohy i podle počtu obyvatel. Spojené státy mají 50 států, Kanada 10 provincií a 3 teritoria, Austrálie 6 států, Německo 16 spolkových zemí a Švýcarsko 26 kantonů. Federací je také Rakousko, Indie, Brazílie nebo Mexiko.
Název někdy klame. Švýcarsko si latinsky říká Confoederatio Helvetica, konfederace ale přestalo být v roce 1848, když první spolková ústava nahradila volný Spolkový pakt z roku 1815. Kantony jsou od té doby svrchované, pokud jejich svrchovanost neomezuje spolková ústava. Každý má vlastní ústavu a parlament.
Německý základní zákon jde dál. Jeho článek 20 říká, že Spolková republika Německo je demokratický a sociální spolkový stát. Článek 79 navíc zakazuje změnu ústavy, která by se dotkla členění spolku na země nebo jejich účasti na zákonodárství. Členění na země tedy nelze odstranit ani změnou ústavy, pro kterou by se našla potřebná dvoutřetinová většina.
Jak fungovala československá federace?
Československo bylo federací 24 let. Ústavní zákon č. 143/1968 Sb. o československé federaci nese datum 27. října 1968 a účinnosti nabyl 1. ledna 1969. Podle článku 1 byla republika federativním státem dvou rovnoprávných národů, Čechů a Slováků. Vznikla Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika, každá s vlastní vládou a národní radou.
Nejvyšším zákonodárným sborem bylo Federální shromáždění se dvěma komorami. Do Sněmovny národů volila každá republika 75 poslanců bez ohledu na počet obyvatel. Pro důležité zákony platil zákaz majorizace. Poslanci zvolení v Česku a na Slovensku hlasovali odděleně a zákon musela schválit většina obou skupin, takže početnější Češi nemohli Slováky přehlasovat.
Za komunistické vlády byla federace hlavně formální, skutečnou moc držela jedna strana. Pravidla dostala skutečnou váhu až po roce 1989, kdy do Federálního shromáždění přišli svobodně zvolení poslanci. Federaci ukončil ústavní zákon č. 542/1992 Sb. ze dne 25. listopadu 1992. Česká a Slovenská Federativní Republika zanikla 31. prosince 1992 a jejími nástupci se staly Česká republika a Slovenská republika.
Je Evropská unie federace?
Vezměme dva Čechy, kteří spolu řeší spor o nákup zboží z Německa. Řídí se přitom i evropským nařízením, které platí přímo, aniž by ho schvaloval Parlament ČR. Mají evropské občanství a volí poslance do Evropského parlamentu. To jsou rysy, které obvykle mívá federace.
Jiné rysy ale chybí. Unie nemá vlastní ústavu, stojí na smlouvách, které mezi sebou uzavřely členské státy, a každý člen z ní může podle článku 50 Smlouvy o Evropské unii vystoupit, což Spojené království udělalo 31. ledna 2020. Německý Spolkový ústavní soud v nálezu k Lisabonské smlouvě z 30. června 2009 označil Unii za Staatenverbund, tedy úzký a dlouhodobý svazek států, které zůstávají svrchované.
Často se o ní proto mluví jako o útvaru sui generis, tedy svého druhu. Spor o to, zda se má Unie posunout k federaci, rozebírá heslo evropský federalismus, jak unijní pravidla mění politiku členských států, popisuje evropeizace.
Je Česko federace?
Není. Ústava v článku 1 označuje Českou republiku za svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát. Slovo jednotný znamená právě unitární uspořádání, tedy opak federace.
Kraje mají volená zastupitelstva a vlastní rozpočty, podle článku 99 Ústavy jsou ale jen vyššími územními samosprávnými celky. Vydávají obecně závazné vyhlášky, zákony ale přijímat nemohou a vlastní ústavu nemají. Stát jim pravomoci může zákonem rozšířit i vzít. V tom je hlavní rozdíl proti německé spolkové zemi nebo švýcarskému kantonu.
Mezi unitárním státem a federací leží ještě široké pásmo samosprávy. Některé státy dávají vybraným regionům zvláštní postavení, aniž by se staly federací. O tom, kde končí samospráva a začíná samostatnost, je heslo autonomie.
