Gerontokracie

Gerontokracie (Gerontocracy) – je vláda starých nebo starších. Gerontokracie je složenina řeckých géron (stařec) a kratos (vládnout)V gerontokracii drží politickou moc několik velice starých jedinců, jenž mohou být částečně odtrženi od problémů a dění ovládaných. Gerontokracie může být personalizovanou formou vlády ale na kolektivní platformě.

Gerontokracie jako typ oligarchie

Myšlenka nadřazenosti vlády starších pochází především ze starověkého Řecka, kde například Platon hlásil: Starým přísluší vládnout a mladým podřídit se této vládě. Ze starověkého Řecka také pocházejí orgány typu Rady starších, kde byl hlavní podmínkou věk, jehož většina populace nedosáhla. V městských státech byla víra ve stále zrajícího člověka, který je postupem času stále moudřejší a moudřejší.

Gerontokracie byla ve většině kultur a státních útvarů poměrně respektovaná a těšila se oblibě. Význam orgánu Senát vychází ze slova senex, což znamená starý muž. Senátoři ve starém Římě byli většinou velmi staří muži přes 60 let. I v dnešních komorách nazývaných Senát jsou cenzy na věk. Například v České republice se může stát senátorem pouze občan České republiky starší 40 let.

Gerontokracie v SSSR

Jasně negativní nádech dostalo slovo gerontokracie v 80. letech, kdy SSSR i celému východnímu bloku vládli staříci nevelkých morálních a intelektuálních kvalit. V SSSR byl u vedení až do svých 75 let Leonid Brežněv, který byl obklopený pouze podobně starými straníky. Po jeho smrti se strana neomladila a na vysoké posty usedl například Yuri Andropov nebo Konstantin Chernenko. Tito vůdci se potýkali se zdravotními potížemi a nedokázali pružně reagovat na světové dění. Výsledkem tohoto období gerontokracie byl drtivý úpadek SSSR a prohloubení zaostání za USA.

Pro gerontokracii je typické umírání v úřadě přirozenou smrtí, jak se to nejspíše stalo všem třem lídrům SSSR na počátku 80. let. I ostatní země východního bloku byli poznamenány podobným osudem. Československo řídil Gustav Husák, jehož zdravotní problémy byly dlouhodobě viditelné. Prezident Jugoslávie Josip Broz Tito zemřel v úřadu ve svých 87 letech.  Nicolae Ceauşescu prezident Rumunska by jistě vládl do své přirozené smrti, kdyby nebyl ve svých 71 letech zabit přímo v úřadě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *