Preferenční hlasy a preferenční hlasování

Preferenční hlasy a preferenční hlasování je demokratickým prvkem voleb po celém světě. Slouží k výběru kandidátů z jednotlivé politické strany či stran a jejich upřednostnění před jejich kolegy na předních místech kandidátky.

Smysl preferenčních hlasů

Politické strany sestavují své kandidátky, kde jednotlivé kandidáty umisťují na určité pozice. První na kandidátce je takzvaný lídr, který hraje v personalizované politice a volbách zásadní roli. Lídři stran utvářejí tvář a ztotožnění s politický subjektem.

Co když se vám líbí politický subjekt, ale nelíbí se vám jeho lídr? Tak proto tu je preferenční hlasování, které slouží k možnému vykroužkování preferovaného kandidáta na vyšší místa.

Některé silné osobnosti ostentativně kandidují z posledního místo, jelikož si jsou vědomi síly svého jména. Lidé je pak vykroužkují na volitelná místa a jejich volená legitimita ve straně ještě posílí.

Jméno tedy brand hraje v kroužkování a volbách silnou roli. Například v minulých volbách byl z nevolitelného na volitelné místo vykroužkován Miloš Babiš. Proč? Jen pro své příjmení, které sdílel s lídrem hnutí ANO.


Preferenční hlasy při volbách do Poslanecké sněmovny

Do Poslanecké sněmovny je preferenční hlasování užíváno s určitými rozpaky. Volič může zakroužkovat až 4 kandidáty z jednotlivé politické strany, kterou si vybral. Pak nastává boj s 5 % hranicí (volební klauzulí) Jelikož zdaleka ne všichni využívají kroužkování, tak je 5 % hranice poměrně těžko dosažitelná.

Když kandidát překročí 5 % preferenčních hlasů, tak automaticky skáče na první místo kandidátky. Pokud je takových kandidátů více, tak jsou seřazení podle počtu hlasů.

Když například kandidát na druhém místě kandidátky získá 4,8 % preferenčních hlasů a čtyřicátý s čtyřicátým prvním 5,1 % hlasů, tak jdou do Poslanecké sněmovny právě tito dva při dělení dvou mandátů pro tuto stranu v daném volebním obvodu.

Systém dělá první místo kandidátky výhodné spíše ve velkých volebních obvodech, jelikož je méně snadné předskočit dopředu.

Kampaň pro preferenční hlasování ukázal Dominik Feri, který při malé oblíbenosti TOP 09 před volbami 2017, dokázal aktivovat velký počet mladých voličů. Tito voliči ho následně zakroužkovali a on se z poslední pozice probojoval do  Poslanecké sněmovny.

Panašování neboli preferenční hlasování v komunálních volbách

Komunální volby jsou specifické a mají odlišné podmínky oproti volbám do Poslanecké sněmovny a to i v preferenčním hlasování.

Na rozdíl od voleb do dolní komory Parlamentu ČR lze více vybírat a také používat praktiku panašování. Volič má stejný počet hlasů pro jednotlivé kandidáty jako je volených zástupců do města či obce.

Komunální volby jsou díky nevázanosti na jediný politický subjekt mnohem více personalizované a to spíše v úrovni tzv. sousedské známosti. Lidé více vidí na vlastní oči, co ostatní pro obec dělají a tak si mohou vybrat jen ty osoby, které se jim líbí a to klidně ze všech kandidujících subjektů.



Panašování tak znamená možnost výběru kandidátů napříč politickým spektrem bez závislosti na stranické příslušnosti.

Limity panašování jsou jasné. Například v Praze mohou kroužkovat obyvatelé až neskutečných 65 kandidátů.

Volební pravidla panašování v ČR také kladou velký nárok na „skokany“. Kandidát musí získat o 10 % více než je průměrný počet hlasů na jednoho kandidáta.

Chyba panašování tak vychází z toho, že v většině panašované hlasy nepomohou vybraným kandidátům ale pouze straně, v které jsou. A to jde proti duchu a podstatě samotného panašování a preferenčního hlasování.

Komentář

  1. Zpětný odkaz:Volební systém | Politický slovník

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *