Masová strana – je typ politické strany, jejíž název je odvozen od způsobů jejího fungování. Tvoří politiku pouze pro jeden segment populace a má jasný ideologický základ. Největší rozkvět zaznamenaly masové politické strany koncem století 19. a v první polovině století 20.
Struktura masových stran
Masové strany byly velmi dobře organizovány a jejich hlavním stavebním kamenem byli členové. Čím širší základna strany, tím lépe. Členové masové strany nejenže přispívali pravidelné příspěvky, ale také byli velice věrnými voliči svázanými pevně se stranou.
Masové strany vzešly zespodu a byly nejčastěji dělnické nebo sociálně demokratické orientace. Vznikaly v jasně segmentovaných společnostech, kde byly velké segmenty lidské populace s minimálním zastoupením v politické sféře. Tyto strany explicitně deklarovaly, že hodlají zastávat pouze zájem segmentu společnosti, jenž zastupují (většinou do té doby opomíjené segmenty).
Vzestup masových stran
Vzestup masových stran měl několik činitelů. Prvním bylo široké rozšíření socialistických a komunistických myšlenek, jenž dávaly silnému segmentu pracující populace jistou naději na změnu. Další zásadní činitel bylo rozšíření volebního práva nebo omezení volebních cenzů. Najednou mohla široká masa obyvatel přijít k volbám a vyjádřit svůj názor.
Organizované masové strany agitovaly a shromažďovaly své voliče. Strany pořádaly pravidelné sjezdy, kde bylo voleno vedení stran. Masové strany měly poměrně složitou a propracovanou vnitřní strukturu, kde zapojovali své členy. Masové strany měly, jak bylo v úvodu řečeno, jasnou ideologii a jasný záměr.
Masové strany jsou téměř opakem stran elitních, které do velké míry historicky nahradily. V 50. a 60. letech ve světle společenských proměn přišla proměna i politických stran. Jasné velké segmenty společnosti se začínaly drolit a započal vznik politického marketingu. Všechny tyto změny vedly k proměně struktury stran masových ke stranám catch all neboli všelidovým. Ideová i segmentová provázanost a jasné vymezení se staly přítěží politických stran moderní doby.
Ideál typy volebního a voličského chování – Politický slovník
[…] model velmi dobře postihoval realitu voličů a politických stran v období takzvaných masových stran, kdy lidé volili převážně na základě svého socio-ekonomického postavení a voličské […]
Konfliktní linie cleavages jako teorie stranického systému – Politický slovník
[…] linie ve společnosti jsou často spojovány s dobou masových politických stran s jasnou ideologií a tvořící politiku pouze pro jeden segment společnosti. S nástupem catch […]
Funkce, vznik a historie politických stran – Politický slovník
[…] ale i velké podniky, církve či sekty. Duverger s tímto typem vzniku spojoval především masové politické strany sociálnědemokratického typu vzniklé koncem 19. a začátkem 20. století. Tyto strany jsou […]
Kádrová strana jako typ politické strany – Politický slovník
[…] strany – ze zdola a jsou centralizované. Masové strany mají jasnou strukturu a jsou založené například na platformě odborů. Vznikají mimo […]