Volební a předvolební strategie má jasný účel a tím je úspěch ve volbách. Úspěch ve volbách nemusí znamenat jen vítězství. Například při volbách do dolní komory Parlamentu České republiky se volí proporčním volebním systémem a úspěšné jsou vlastně ty strany, které překročí 5% klauzuli. Volební úspěch si však politické strany hodnotí individuálně podle nastavených cílů před volbami.

Co si představit pod volební strategií?

Pokud má strana volební cíle, tak musí zákonitě nastavit volební strategii. Pod volební strategií si lze tedy představit konání strany, jenž by v ideálním případě mělo vést k porážce protivníků. Účelem je stejně jako při válečné či herní strategii porazit protivníka.

Právě válečné strategie mají až překvapivě mnoho společného se strategiemi volebními. Následující citát z Umění války to ilustruje.

„Kdo zná protivníka a zná sebe, vybojuje sto bitev beze ztrát. Kdo nezná protivníka, ale zná sebe, jednou zvítězí a jednou prohraje. Kdo nezná protivníka ani sebe, ztratí každou bitvu.“ 

Mistr Sun: Umění války, kniha třetí

Volební strategie je komplexním plánem pro všechny možné situace. Volební strategie určuje postup a to především na základě rozsáhlé analýzy prostředí, voličů a kandidátů. Obzvláště volební chování lidí je dobré důkladně poznat a porozumět mu. Strategie většinou rozhoduje o úspěchu volební kampaně a celkovém úspěchu strany či kandidáta. Strategie je o načasování.

Vhodný čas je polovina úspěchu obsahu.

Marketingová nebo volební strategie

Často je zaměňována marketingová a volební strategie. V mnoha případech se také jedná a myslí to samé. V době přející politickému marketingu jsou názory, že volby jsou jen o marketingu – proto by se mělo pojmově určit, že není strategie volební ale marketingová.

Tři druhy volebních strategií z prostředí USA:

  • strategie zaměřená na politickou stranu – voliči se potřebují se stranou identifikovat
  • strategie zaměřená na problémy – vypichování určitého tématu, který voliče zajímá
  • strategie zaměřená na image – zaměření na osobnostní rysy

V praxi jsou strategie často kombinované, ale jedna by měla převažovat. Moderní politický marketing a amerikanizované volební kampaně pracují často se strategií zaměřenou na problém a kombinuje ji s líbivými hesly.

Tyto volební strategie v drtivé většině uspěly v posledních letech i v ČR a odsunuly strategie sázející na identifikace se stranou. Práce s identifikací se stranou jde jen v krátkodobém horizontu díky vysoké míře volatility. Navíc programy politických stran většinu voličů vůbec nezajímají a není výhodné je do volební strategie ve větší míře zapracovávat.