Smlouva o přistoupení k EU –  Smlouva o přistoupení kandidátské země do EU je symbolickým a faktickým stvrzením úspěšného přijímacího procesu. V tomto dokumentu všichni nejvyšší zástupci jednotlivých členských zemí stvrzují, že jsou jednotní ve vůli dosáhnout cílů EU. Dále „ROZHODNUTI pokračovat ve vytváření stále užšího svazku mezi národy Evropy na již položených základech, VZHLEDEM K TOMU, že článek 49 Smlouvy o Evropské unii nabízí evropským státům možnost stát se členy Unie, VZHLEDEM K TOMU, že Chorvatská republika požádala o členství v Unii, VZHLEDEM K TOMU, že Rada se po obdržení stanoviska Komise a souhlasu Evropského parlamentu vyslovila pro přijetí Chorvatské republiky, SE DOHODLI na podmínkách přijetí a úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii, a za tímto účelem byli jmenováni tito zplnomocnění zástupci“.

Smlouva o přistoupení do EU jako stvrzující akt

Smlouva v úvodu určuje, jakých principů se týká – odkazuje na článek 49 a cíle Evropské unie. Také popisuje základní obrysy policy procesu, jenž byl v této politice uplatněn. Smlouvu o přistoupení kandidátské země podepisují nejvyšší zástupci všech členských zemí, tedy premiéři nebo prezidenti daných států.

Smlouva o připojení určuje oficiální datum přistoupení jednotlivého státu, avšak pod podmínkou úspěšného ratifikačního procesu do data přístupu. Smlouva o připojení kandidátské země je vyhotovena ve všech oficiálních jazycích členských zemí a originály těchto smluv jsou uloženy na jednom místě – v případě přístupu Chorvatska to je v archivu v Itálii. Tato smlouva určuje veškeré povinnosti a práva nově přistoupivšího státu do EU. Podmínky jsou například v části: AKT o podmínkách přistoupení Chorvatské republiky a o úpravách Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie a Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii. Zde je například citace článku 5. z této části: „Chorvatsko se účastní hospodářské a měnové unie ode dne přistoupení jako členský stát, na který se vztahuje výjimka, ve smyslu článku 139 Smlouvy o fungování EU“.

Většina z 35 oblastí policy se nějakým způsobem promítne do této smlouvy. Například policy týkající se rybolovu, což jedna ze samostatných kapitol, je ve smlouvě stanovena následovně: „Chorvatsko zejména odstoupí od mezinárodních dohod o rybolovu, jejichž stranou je rovněž Unie, a vystoupí z organizací v oblasti rybolovu, jejichž členem je rovněž Unie, pokud se jeho členství netýká jiných záležitostí než rybolovu“.

Přílohou smlouvy o připojení je seznam úmluv a protokolů, k nimž daný stát přistupuje dnem přistoupením do EU. Velmi komplikovanými jsou oblasti zemědělství, kterému je ve smlouvě věnováno mnoho prostoru. Z důvodu vyšších standardů není většinou možné do oficiálního vstupu sladit v přípravném režimu všechny detaily. Proto jsou součástí smlouvy tzv. Přechodová opatření pro danou zem. V případě Chorvatska byla taková opatření například: „Odchylně od povinnosti stanovené v článku 8 mohou být výrobky označené jako „domaća marmelada“ a „ekstra domaća marmelada“ uváděny na chorvatský trh do vyčerpání zásob existujících ke dni přistoupení“.

V obdobím před přistoupením do EU je jasně stanovený informační a konzultační postup pro přijímání některých rozhodnutí a opatření. Postup je v této části následující: K zajištění přiměřeného informování Chorvatské republiky jsou všechny návrhy, sdělení, doporučení a podněty, jež mají vést k přijetí právního aktu Evropského parlamentu a Rady, Rady nebo Evropské rady, dány na vědomí Chorvatsku poté, co jsou předloženy Radě nebo Evropské radě (Úřední věstník Evropské unie 2012). Pokud konzultace nestačí, tak může Chorvatsko zažádat a projednat danou problematiku na ministerské úrovni.